Dvacátý století

Nedvědi

1:C#mZastydím se v duši svý
když někteG#rý lidi slyším C#mříct:
"Věrnost, cit a přátelství",
G#to mám chuť z nich kůži C#msvlíct.
EVždyť je znám a už Hspoustu let,
F#z těhle slov si F#mžijou C#jen
Ekaždej den Hdokážou F#brát pod heslem "F#mVem, kde C#vem".
R:C#Co dalo nám C#6vlastně C#do vínku dvacátý století?
Pár válek, svobodnou maminku, kouřový prokleG#tí.
D#mstovky těch, co se snažej žít z lidí jako my,
těch, co svět ženou bůh ví kam
do věčný G#hluboký C#tmy.C#m 
2:Každej den musím si znovu říct
"Zítřek lepší bude snad".
A večer sám přemejšlet o té spoustě zla a zrad.
Hola, hej, no zrovna vy,
už máte všechno, co jste mohl mít
a duše nic, nic vám neříká,
takže nemáte se o co bít
R:+ Co dalo nám vlastně do vínku dvacátý století?
Pár válek, svobodnou maminku, kouřový prokletí.
(do stracena)
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:13:24.921+00:00
Výsledky hledání: